Leden snad trval celý rok a únor naopak zase strašně utekl.

Únor byl první full-on koncertní měsíc a to konkrétně s Palaye Royale (posty z koncertů najdete zde – Stuttgart, Vídeň, Praha). A Palaye tvořili i 90% všeho co jsem poslouchala.

Opět se budu opakovat, ale v červnu na ně běžte (budou zpět v Evropě pro festivaly a další headliner a Praha je prý na seznamu). Co běžte – utíkejte. Neprohloupíte! Kluci to umí rozjet, je to pravá rock’n’rollová show, Remington má i naživo úžasný hlas, navíc ten jeho chraplák… Plus to je ta nejmilejší banda, kterou jsem kdy potkala.

V březnu si dávám “pauzu” a na koncerty jdu jen dva, z toho na jeden vůbec nechci. White Lies (kam nechci) a To The Rats And Wolves (což bude nářez, pro nedostatek lepších slov). Takže snad březnový playlist bude pestřejší.

You’re Gonna Go Far, Kid – The Offspring

Na tuto písničku jsem si vzpomněla naprostou náhodou. Najednou mi v hlavě začalo hrát “Dance, fucker, dance!” a já se toho dobré dva dny nemohla zbavit a zároveň si nedokázala vzpomenout z jaké písničky to je. Takže jsem potom odevzdaně googlila. V hlavě mi to zní pořád, ale to proto, že mi minimálně 4x denně řve do sluchátek.

Cure – To The Rats and Wolves

Na konci února vyšlo jejich nové album Cheap Love a nebýt jejich spamu na Instagramu tak na to úplně zapomenu. A v rámci příprav na jejich koncert to mám samozřejmě on repeat. Jak je poslední dobou u kapel zvykem, tak je to o něco popovější, ale s jejich screamem to je zajímavá kombinace a nijak mi to dvakrát nevadí.

Death Dance – Palaye Royale

To by v tom byl čert, aby se tu alespoň jednou neobjevili Palaye Royale. Death Dance miluju už jen kvůli textu:


All the sounds are in my head again, head again
And all the thoughts are running through my brain and out the door
Rather be dumb than sane, rather numb than in pain
But you can see all the things I’m going through
Rather be dumb than sane, rather numb than in pain
But you can see all the shit I’m going through

View Post

Leden byl pomyslným klidem před bouří. Měsíc klidu před tím než začne koncertové šílenství.

Jediný kdo můj “klid” naboural byl Yungblud (ano, jsem stále nemocná, pff) a už začínám mít pomalu žaludek na vodě z Palaye Royale jelikož v sobotu už budu na cestě do Stuttgartu, abych odstartovala svůj Palaye maraton (3 koncerty v 9 dnech). V pátek můj klid nabourali ještě Panic!, ale o tom snad nemá cenu mluvit. Určitě ne teď, jelikož jsem stále neskutečně vytočená.

Většinu ledna jsou poslouchala Yungbluda s Palaye Royale, abych se dostala do nálady pro koncerty, ale tu a tam se tam dostali i jiní.

Bring Me The Horizon vydali nové album, AMO.

Byla jsem trochu skeptická, jelikož singly, které vydaly, byly all over the place a podle nich “vůbec necharakterizují album”, což mi nedávalo smysl.

A první den po vydání byl velmi zmatený, nedokázala jsem si urovnat myšlenky a vytvořit se názor… ale o tom více v samostatné recenzi, kterou chystám tento týden.

Ale album mi nakonec docela přirostlo k srdci a nejsem jediná jelikož v Británii to je album #1 v žebříčcích, což je pro kapelu jako BMTH docela úspěch. Mimo tedy nominaci na Grammy za písničky Mantra.

Sugar Honey Ice & Tea je neuvěřitelně chytlavá, už po prvním poslechu jsem si celý den broukala refrén. Ne úplně správně, protože jsem asi 48 hodin žila v představě, že refrén je “We are full of shit honey ice and tea” – ups.


A pak je tu již zmiňovaný Yungblud. Nečekejte, že někdy v dohledné době o něm přestanu blábolit. Ten koncert otřásl mou představou o energitických koncertech v základech.

Yungbluda jako umělce neznám vůbec dlouho. 3-4 měsíce maximálně a jeho diskografie ani není tak obsáhlá, ale album 21st Century Liability je prostě super. Od Medication, přes Anarchist, I Love You, Will You Marry Me, Kill SomebodyPolygraph Eyes (písnička o “informed consent”, doporučuji poslechnout).

A pár dní před koncertem vydal nový song, Loner. Zprvu mi přišla neuvěřitelně otravná, ale postupem času (čti “několika hodin”) mi přirostla k srdci.

A pak tomu také pomohl i moment, kdy jí celé Futurum zpívalo sborově Dominicovi.

Zítra jdou do prodeje lístky na jeho pozimní/zimní tour a i na ní se zastaví v Praze a ovládne ROXY, takže si nějaké ty lupeny ulovte 😉


V pátek jsem si za odměnu po brutálním týdnu v práci koupila lístek na koncert FEVER 333 ve Futuru a nemůžu se dočkat. Bude to neskutečný nářez. Ale bude to koncert kdy se budu doslova držet při zdi, pud sebezáchovy se hlásí o slovo už teď.

Když jsem je viděla v Berlíně, jako support pro Bring Me The Horizon, tak Jason Butler (zpěvák, dříve LetLive) lítal po pódiu jako drak, přísahala bych, že aspoň jednou mu podjely nohy a skončil na zemi.

V půlce ledna vydali nové album a já ho již přes dva týdny poslouchám, naprosto neschopná přemýšlet a jen zírám do prázdná. Třeba se mi někdy myšlenky urovnají a budu schopná říct o tomto albu něco víc, než že je absolutně geniální a přesně to co rock potřebuje.


Jako starý dobrý EMO trash mám menší infarkt kdykoliv kdokoliv z My Chemical Romance něco vydá.

O to větší byl můj šok, když se u jedné písničky sešli dva. Be still my EMO heart

Od listopadu náhodně vydává písničky a dělá mi tím strašnou radost, ale trochu tím zabíjí mé naděje na My Chemical Romance reunion, na které tak zoufale čekám už nějaký ten rok 🙂

Když už řeč o Gerardovi, minulý víkend jsou s ním viděla rozhovor k jeho seriálu na Netflixu (The Umbrella Academy a trailer vypadá dost dobře), bylo to poprvé co jsem ho viděla asi po dvou letech. Nepoznala bych ho 🙂 Takový pupkatý taťka, ale hlas pořád má a to se počítá


CO VY A VAŠE NEJHRANĚJŠÍ SONGY ZA LEDEN?

49038024_2162322477350187_6829652626670354432_n

Musím sama sebe pochválit. V prosinci jsem dala šanci tolika novým umělcům a troufám si říct, že 90% z nich se na blogu objeví v playlistu poprvé.

Velkou “inspirací” mi byli tipy lidí, koho chtějí vidět na Rock For People. 

Když už jsme u RfP, tak line-up za mě zatím nic moc… teda kromě Bring Me The Horizon a YONAKA. Pořád čekám, že odhalí nějaké pořádné jméno, ale stále jen samé kapelky

AS IT IS – DIAL TONE

As It Is je pro mě doopravdy novinkou. Zpěvák je tuším Patty Walters, myslela jsem si, že je to YouTuber – ale očividně ne jen. Podle všeho jsou spolu s následující kapelou noví emo craze (není to sice technicky EMO, ale whatever floats your boat).

SET IT OFF – LONELY DANCE

O této kapele jsem již letmo slyšela, na YouTube jsou docela oblíbení a tak na ně jednou muselo dojít. Na této písničce mě zaujala dost neobvyklá melodie a písnička jako celek je neuvěřitelně chytlavá.

GRANDSON – BLOOD // WATER

Grandson více méně je všechno, co si přeju aby Twenty One Pilots byli. Mix žánrů, trochu elektroniky a chytlavé písničky (ano, pořád jsem bitter kvůli albu Trench)

YUNGBLUD – MACHINE GUN (F**K THE NRA)

Přiznám, že jsem si ještě tak před měsíce či dvěma myslela, že Yungblud je zkomolenina nového alba od 5SOS. Haha, není. Za mě opět mnohonásobně lepší “verze” Twenty One Pilots.

5 SECONDS OF SUMMER – YOUNGBLOOD

S 5SOS mám vztah jak na houpačce. Chci je nemít ráda, ani nevíte jak moc, ale když některé písničky jsou fakt skvělé. Youngblood je zářným příkladem. 

ALL TIME LOW – GOOD TIMES

Najít ATL písničky, která se mi líbí je docela fuška. Je to zhruba každá 20 a tak mám radost, když se mi to podaří.

FEVER 333 – BURN IT

Moje nadšení z Fever 333 stále pokračuje. Koncert Bring Me The Horizon by se vyplatil i jen díky nim (a Yonace). V skrytu duše doufám, že zavítají i na RfP spolu s BMTH, ráda bych viděla delší show než jen půl hodiny

PAPA ROACH – WHO DO YOU TRUST?

Stará láska nerezaví. I když poslední dvě alba mě nějak nenadchly, tak Who Do You Trust? je naprosto prďácká písnička

TO THE RATS AND WOLVES – CHEAP LOVE

Můj první objev roku 2018, díky tomu, že dělali předskokana Asking Alexandria a Black Veil Brides, byli TTRAW. A jejich nový singl doopravdy nezklamal a už se těším na celé album a hlavně na jejich tour, během, které zavítají na konci března i do Prahy.

Které píSničky jste si nejčastěji pouštěli vy?

Tento rok jsem poprvé využila ročního přehledu Spotify a nestačila se divit. Na to, že Spotify používám asi jen od října je seznam docela zajímavý. Stejně tak zajímavý, je počed odposlouchaných minut. Přes 7 000 minut za cca 2 měsíce… Ups.

Celý playlist si můžete poslechnout ZDE.

V seznamu jsou zastoupeny snad všechny mé oblíbené kapely a až na pár míst jsem se seznamen docela spokojená.

HURRICANE – PANIC! AT THE DISCO

Ještě před tím než jsem seznam viděla tak mi bylo jasné, že na první místě bude Panic! nebo Palaye Royale. Přes to nejel vlak. Panic! je můj nejposlouchanější interpret, dle Spotify jsem je poslouchala přes 20 hodin. Uff.

A Hurricane si první místo zaslouží. Kolikrát to poslouchám dokola celé hodiny, stejně tak Nearly Witches – asi dvě nejpodceňovanější P!ATD písničky.

FASHIONABLY LATE- FALLING IN REVERSE

FIR na druhém místě mě překvapili, obzvláště s touto písničku. Mám pocit, že Losing My Mind nebo Losing My Life jsou poslouchala častěji, ale no co 🙂

DON’T FEEL QUITE RIGHT

Asi největší objev roku 2018. Za mě osobně tedy. V prosinci také dostali cenu od britského Rocksound magazínu pro “Best Breakthrough Artist” a čím dál tím víc lidí je objevuje – což mi dělá radost. Don’t Feel Quite Right je prostě hit, neuvěřitelně chytlavá písnička, Sebastianova kytara a Remingtonův hlas… Je to pecka 🙂

STUPID FOR YOU – WATERPARKS

Haha a to jsem je měla na seznamu kapel, které nemusím/nechápu. To stále platí, mám stažené jen dvě písničky, zbytek jde mimo mě. Ale rozhodně jsem nečekala, že se jedna z nich objeví takhle vysoko – i když to je možná proto, že je to jedna z mála kapel, kterou dokáže v autě vystát moje mamka.

JUMPSUIT – TWENTY ONE PILOTS

Písnička, které způsobila neuvěřitelné těšení se na jejich album Trench. Jen abych potom byla neuvěřitelně zklamaná. Ale Jumpsuit je pořád pořádná “vypalovačka”.

View Post

V říjnu jsem se klepala na svůj další hudební splněný sen – Bring Me The Horizon živě. Koncem října a začátkem listopadu navíc dvě mé oblíbené kapely vydali nová alba atd. A to se rozhodně v mém playlistu promítlo.

Opravdu si dávám záležet, abych Vám v těchto postech vždy ukázala něco nového a neopakovala se. Nevím nakolik jsem úspěšná, protože poslouchám jen určité množství kapel a můj vkus hudby není zrovna mainstream (i když Panic! asi je…).

Veškeré měsíční playlisty nově vytvářím i na Spotify. Tento můžete najít TU.

View Post