0   21
0   27
0   7
0   21
0   31
3   16
0   18
0   20
1   22
0   32
0   19
1   21
1   18
0   19
0   19
1   25

Z noci z 20. na 21. června jsem sledovala MTV OMA předávání cen. O co přesně šlo? OMA je zkratka pro Online Music Awards, jde o předávání cen, pro které hlasování a poté i samotné předávání cen probíhá jen na internetu. OMA vysílání trvá 24 hodin v průběhu vysílání předají vše možné ceny a na konec předají cenu pro The best FanArmy  a Superfan.
Proč to vůbec zmiňuji… Hlasování tomu chtělo tak, že my Tokio Hotel´s Aliens jsem vyhráli už po čtvrté po sobě. YAY!! Moc jsem tomu nedávala, 30STM´s Echelons a nějaký japončíci, ze kterých jsou všichny na Tumblr hotoví, vypadali jako těžcí soupeři. Moje nervozita opadla, když jsme s z výše zmíněnými dostali do TOP3 a vykopli fanoušky Eda Sheerana, Demi Lovato, Seleny Gomez i Adama Lamberta. Můj cíl byl jediný, vyřazení Eda Sheerana. Mám vůči němu averzi již od MMM (Musical March Madness), kterou vyhrál jednak díky podvodům jeho fanoušků a jak později vyšlo najevo, protože to MTV chtěla.
Ale vyhráli jsme my a to se počítá. Po čtvrté za sebou, to už něco znamená (a nejen to, že jsem šílení, jak pronesl Sheeran osobně). 
Děkovné video mě už jen dorazilo. Ani ne tak tím, jak úžasně by vypadali (nejsem fanoušek jeho dlouhých blond vlasů, to tedy opravdu ne).

Předem bych chtěla upozornit, že všechny použité fotografie jsou mým výtvorem, čili bych byla vděčná, kdyby jste je používali jen s mým svolením a nevydávali je za své.

Výlet do Berlína jsem měla v plánu už asi 3 roky, pravděpodobně do doby, kde v muzeu voskových figurín Madame Tussauds vystavili sochu Billa Kaulitze (čas pro to se zasmát). A po třech letech je mé „platonicky zamilované“ já šťastné jako blecha, protože mám fotku vedle sochy „mého idola“. Úžasné.
V Berlíně jsem byla poprvé, nebudu se tvářit, že znám všechno a všude jsem byla. Kéž by, ale ne.
DOPRAVA
Do Berlína, jelikož je to téměř za rohem, se vyplatí jet klasicky autobusem. My jsme opět jely se Student Agency. Lístek pro jednu osobu vyšel na 1 000 (500 tam 500 zpátky). Jede jednak z Prahy a taky z Ústí nad Labem, což se nám hodilo, nemusely jsme se trmácet do Prahy. V Berlíně jste za cca. 4 hodiny. Byla jsem překvapená jak rychle ta cesta utekla.
UBYTOVÁNÍ
Trošku už klišé, ale opět booking.com. Hledaly jsme nějaký levnější hotel/penzion blízko centra, což byl celkem boj. Nakonec naše volba padla na Aletto Kudamm Hotel&Hostel, který je kousek od stanice Zoologisher Garten a Kurfürstendamm byla doslova za rohem. Bála jsem se komunikace, Němci neradi mluví jinak než německy, ale personál byl milý a dalo se s nimi v pohodě dorozumět (i anglicky, uff).
DOPRAVA PO BERLÍNĚ
Na rozdíl od Londýna je Berlín roztahaný po velké ploše, takže obejít vše pěšky je takřka nemožné. Cestovali jsem především metrem nebo S-bahn, které jsou přehledné a nemáte chuť ze změti linek skočit pod vlak. Kupovaly jsme si denní jízdenku pro zóny AB (centrum a vnější centrum), která vyšla na 6,80. Kdežto jednorázová jízdenka na 2 hodiny stojí 2,40. Lístky se dají koupit přímo v metru nebo v přilehlých trafikách.
NÁKUPY
Hlavní nákupní místa/centra je Kurfürstendamm a Friedrichstrasse. Tam najdete téměř vše, H&M, Mango, Zaru apod. Osobně jsem byla velmi překvapená z Bershky na Kurfürstendamm, byla naprosto obrovská a jejich podzimní (??) kolekce mi hodně připomínala Zaru. Cvočky, jednoduché kousky a vojenský vzor. A jako bonus měli obrovské slevy, trička za 1,99, kalhoty 4,99… Nechci vidět jak by to vypadalo v Praze s takovýma slevami. Za zmínku také stojí Gina Tricot na Friedrichstasse (hned u východu z metra). 
Pokud jste „lovci slev“ a levného oblečení, tak se zajeďte podívat do Primarku (Walther-Shreiber-Platz linka U9), vychází o něco dráž než v Británii, ale jen kvůli vyšší německé dani (19% a to jsem si myslela, že tak vysoké DPHčko budeme mít jen my)
PAMÁTKY, VÝLETY APOD..
I my jsme si jeden den uvolnily pro obcházení památek a courání jen tak po městě. Samozřejmě jsme nemohli vynechat Branderburger Tor (Braniborksá brána), Reichstag gebäude (Říšský sněm), památník holokaustu (viz. obrázek) a taky jsme navštívily Madama Tussauds, viděly spustu figurín němců, které neznáme, vědců, skladatelů, sportovců a celebrit. Jednoznačně je menší než v Londýně, o tom žádná.
JÍDLO
Stravovali jsme se především u pouliční stánků, můžu doporučit stánky s NudelnBoxama, hromada čínských nudlí s masem a zeleninou za pár šupů a jsou výborné, a McDonalnds, Burger King apod. A pak také Starbucks, klasika. Brownies a Java chip frappucino, to bych mohla denně.

Předem bych chtěla upozornit, že všechny použité fotografie jsou mým výtvorem, čili bych byla vděčná, kdyby jste je používali jen s mým svolením a nevydávali je za své.

Výlet do Berlína jsem měla v plánu už asi 3 roky, pravděpodobně do doby, kde v muzeu voskových figurín Madame Tussauds vystavili sochu Billa Kaulitze (čas pro to se zasmát). A po třech letech je mé „platonicky zamilované“ já šťastné jako blecha, protože mám fotku vedle sochy „mého idola“. Úžasné.
V Berlíně jsem byla poprvé, nebudu se tvářit, že znám všechno a všude jsem byla. Kéž by, ale ne.
DOPRAVA
Do Berlína, jelikož je to téměř za rohem, se vyplatí jet klasicky autobusem. My jsme opět jely se Student Agency. Lístek pro jednu osobu vyšel na 1 000 (500 tam 500 zpátky). Jede jednak z Prahy a taky z Ústí nad Labem, což se nám hodilo, nemusely jsme se trmácet do Prahy. V Berlíně jste za cca. 4 hodiny. Byla jsem překvapená jak rychle ta cesta utekla.
UBYTOVÁNÍ
Trošku už klišé, ale opět booking.com. Hledaly jsme nějaký levnější hotel/penzion blízko centra, což byl celkem boj. Nakonec naše volba padla na Aletto Kudamm Hotel&Hostel, který je kousek od stanice Zoologisher Garten a Kurfürstendamm byla doslova za rohem. Bála jsem se komunikace, Němci neradi mluví jinak než německy, ale personál byl milý a dalo se s nimi v pohodě dorozumět (i anglicky, uff).
DOPRAVA PO BERLÍNĚ
Na rozdíl od Londýna je Berlín roztahaný po velké ploše, takže obejít vše pěšky je takřka nemožné. Cestovali jsem především metrem nebo S-bahn, které jsou přehledné a nemáte chuť ze změti linek skočit pod vlak. Kupovaly jsme si denní jízdenku pro zóny AB (centrum a vnější centrum), která vyšla na 6,80. Kdežto jednorázová jízdenka na 2 hodiny stojí 2,40. Lístky se dají koupit přímo v metru nebo v přilehlých trafikách.
NÁKUPY
Hlavní nákupní místa/centra je Kurfürstendamm a Friedrichstrasse. Tam najdete téměř vše, H&M, Mango, Zaru apod. Osobně jsem byla velmi překvapená z Bershky na Kurfürstendamm, byla naprosto obrovská a jejich podzimní (??) kolekce mi hodně připomínala Zaru. Cvočky, jednoduché kousky a vojenský vzor. A jako bonus měli obrovské slevy, trička za 1,99, kalhoty 4,99… Nechci vidět jak by to vypadalo v Praze s takovýma slevami. Za zmínku také stojí Gina Tricot na Friedrichstasse (hned u východu z metra). 
Pokud jste „lovci slev“ a levného oblečení, tak se zajeďte podívat do Primarku (Walther-Shreiber-Platz linka U9), vychází o něco dráž než v Británii, ale jen kvůli vyšší německé dani (19% a to jsem si myslela, že tak vysoké DPHčko budeme mít jen my)
PAMÁTKY, VÝLETY APOD..
I my jsme si jeden den uvolnily pro obcházení památek a courání jen tak po městě. Samozřejmě jsme nemohli vynechat Branderburger Tor (Braniborksá brána), Reichstag gebäude (Říšský sněm), památník holokaustu (viz. obrázek) a taky jsme navštívily Madama Tussauds, viděly spustu figurín němců, které neznáme, vědců, skladatelů, sportovců a celebrit. Jednoznačně je menší než v Londýně, o tom žádná.
JÍDLO
Stravovali jsme se především u pouliční stánků, můžu doporučit stánky s NudelnBoxama, hromada čínských nudlí s masem a zeleninou za pár šupů a jsou výborné, a McDonalnds, Burger King apod. A pak také Starbucks, klasika. Brownies a Java chip frappucino, to bych mohla denně.

Předem bych chtěla upozornit, že všechny použité fotografie jsou výtvorem mým a mého (už nebožtíka) foťáku, čili bych byla vděčná, kdyby jste je používali jen s mým svolením a nevydávali je za své.

Londýn a celkově Velká Británie patří mezi mé nejoblíbenější místa pro výlety a (snad i) pro život. Poprvé jsem Londýn a VB navštívila v roce 2008 (pokud mě neklame paměť), 6 let zpátky v 7. třídě. Byl to školní výlet s průvodcem a ubytováním v rodinách (Oxford), rok po té jsem jela znovu. Tentokrát přes Amsterdam trajektem do  Edinburghu s pobytem ve Skotsku a posledním dnem stráveným v Londýně, opět s ubytováním v rodinách (tentokrát v Yorku). Další rok jsem vynechala, neboť škola nic nepořádala. V roce 2010 jsem vytáhla mamku a vyrazily jsme na poznávací výlet Londýn + Paříž s průvodcem za všechny prachy. 
Malá rada pro všechny, co poznávací zájezd plánují a při nastoupení do autobusu se průvodce představí jako pan Kvasnička, pán v letech (jak ráda říkám „už trénuje skoky do rakve“), berte nohy na ramena z toho se nevyklube nic dobrého (zřejmě zná celou Evropu, jezdí kamkoliv, je všeznalec). Po prvním dni většina autobusu (s prominutím) nasraná, po druhém dni si z toho už dělali srandu a navrhli mu, ať si založí vlastní cestovku „Kvásatour – evropská města v poklusu“.

Po této zkušenosti se mi povedlo mamku přemluvit, ať příště jedeme na vlastní pěst, a to nám zůstalo až do dneška a směle se vydáváme i do měst, kde jsme v životě ani jedna z nás nebyla.
DOPRAVA
Já jela na všechny cesty do Británie autobusem, individuálně jen a jen se Student Agency. A měnit to nehodlám, cenově to vyjde nastejno s letenkou (když máte štěstí a ulovíte levné). Cesta je sice delší, ale nic tragického. My jezdíme zpravidla kolem 16-17 hodiny z Prahy a před polednem jsme v Londýně. Když má někdo tu odvahu, může vyrazit i autem a kanál La Manche překonat buď trajektem nebo tunelem. Já osobně jsem zastáncem tunelu, trajekt je sice krásný, velký s Duty free shopem. Ale strašně houpe a ta hodina a půl byla pro mě vždy utrpení.
Jízdenky se SA vychází v rozmezí 3 500 – 4 000 (zpáteční, 2 osoby), čím dřív je koupíte, tím bývají levnější. Také během letních prázdnin jsou dražší. Pokud plánujete vyrazit v létě, jízdenky doporučuji kupovat třeba již v únoru, kdy získáte First moment slevu a  do 3 500 se většinou vejdete.
UBYTOVÁNÍ
Ubytování doporučuji hledat přes booking.com. Můžete si zvolit vytouženou oblast, cenu, typ ubytování a rovnou si i pokoj zarezervovat.
Přes booking jsme objednávaly ubytování pokaždé a zatím bez problému (no… ale jo, k tomu se dostanu později). Pokud někdo máte dilema, jaký hotel si vybrat, nemůžu říct nic špatného o:
  •  Airways Victoria Hotel – hotel hned v centru u autobusového nádraží, kde vás „vyflusne“ SA autobus, my doslova jen vystrčily nos z nádraží a já zavelela „Do leva“ a za 2 minuty jsme byly u hotelu. Utrpěly jsme šok u první snídaně, kdy jsme slezli doslova do sklepa (co melu, my nikam nelezly, my v tom sklepě rovnou bydlely), kde byla malá komůrka s pár stoly a „švédským“ stolem. Ale jinak hotel se vším všudy, včetně vrzajících příkrých schodů. Milý a ochotný personál (arabové, turci? něco z tam těch končin).
  • Craven Hotel – hotel v těsné blízkosti Hyde Parku a Oxford Street (tu těsnost k Oxfordu berte v Londýnském měřítku = co vypadá, že je blízko je kruci daleko). Jediné, co bych podotkla, je vyžívání se majitele hotelu v jeho přejmenovávání. Při naší rezervaci to byl Crown Hyde Park Hotel, my došly na místo a hotel tohoto jména nikde. Pak bych byla také připravená na velikost pokojů (umakartové koupelny v panelácích jsou leckdy větší) a dávala si pozor ve sprše na hlavu (nebo se radši vůbec neohýbat v koupelně všeobecně). Na přespání stačí, v Londýně jste většinou na cestách a do pokoje se vracíte večer a doslova umřete a je vám všechno jedno. Opět velmi milý personál (také arabové), jeden chlapík na recepci byl až tak ochotný, že mi cestu ukázal na mapě na vlastním tabletu. Já už byla smířená s instrukcí „tam doleva pak rovně, doprava….doleva a jste tam“ a on vytáhl tablet s tím ať chvíli počkám, že mi to najde. „Ok, no problem“
DOPRAVA PO LONDÝNĚ
Po Londýně se dá cestovat všelijak, většinou volíme variantu pěšky. Ale ať už si vyberete cokoliv, budete potřebovat lístek. Lístek na jednu jízdu stával (tuším) kolem 2 liber, což při každodenním cestování se může prodražit. My si pořídily Oyster card, prodávají ji ve vybraných „trafikách“. Zaplatíte 5 liber zálohu (ty vám vrátí, pokud vy vrátíte kartu, což nemusíte pokud víte, že se do 2 let vrátíte a znovu ji použijete, jinak po dvou letech nepoužívání skončí platnost a vy jste vyhodily 5 liber oknem), nabijete libovolnou hodnotnou a pak vesele jezdíte. Jak funguje? V londýnských autobusech se nastupuje předními dveřmi, tam buď ukážete lístek nebo vytáhnete OC a přiložíte je na dané místo, když to pípne a rozsvítí se zelená kontrolka, je všechno v pořádku a vy si můžete jít v klidu sednou. Pokud se rozsvítí červená, tak to zkusíte ještě jednou, pak třeba znovu a znovu až to přestane řidiče bavit a pustí vás dál i bez zelené kontrolky. Výhodou OC je, že vám denně naúčtují maximálně hodnotu denní jízdenky (což je kolem 5 liber), ale to neplatí pro metro, které vám strhne víc „prašulí“.  Teoreticky si můžete vozit zadnici celý den, pásma nepásma, jen za 5 liber.
NÁKUPY
To je v dnešní době hlavní důvod cesty většiny českých turistů (což mě štve, obzvlášť pokud jedou poprvé a jsou takoví barbaři, že se neprojdou po hlavní památkách, které mají vyloženě na jednom fleku). Nákupních možností je v Londýně bezpočet a každý si přijde na své.
Jeden příklad za všechny, Oxford street, všechny obchody po kterých by jste kdy mohli toužit v úseku 2 km. Nejdete zde např. Primark, Zara, Urban Outfiters, Bershka, River Island, H&M, Dorothy Perkins, Forever21 nebo obrovský TopShop. Nejlepší je vyrazit hned po otvíračce, kdy jsou obchody i ulice relativně prázdné, což platí dvojnásob pro Primark a Topshop, které se vám plní doslova před očima. 
Na konci Oxford street (já za konec považuji oblast TopShop a dál) se vyplatí najít si odbočku do Carnaby Street, kde můžete pokračovat do obchodů jako například Monki. Oxford Street samozřejmě není jediné místo, kde nakupovat. Dále můžete navštívit Selfridges nebo Harrods.
Mezi mé oblíbené oblasti patří beze všeho Covent Garden, které se nacházejí poblíž SoHo a Trafalgarského náměstí. Nejenže se tam každý den konají trhy od oblečení až po umění a starožitnosti, v okolí je také několik obchodů, které jsou v centru narvané k prasknutí, kdežto tady můžete dýchat. Doporučuji najít si cestu k Urban Outfiters, kde většinou stojí chlapík s cedulí Rokit. Rokit je secondhand, kde seženete Levisky, kožené bundy nebo téměř nové Conversky za zlomek ceny.
Samostatnou kapitolou je Camden. Mimo to, že se zde nachází další Rokit, tu najdete desítky stánků s oblečením, doplňky a jídlem. Od Indické po mexické, prodejci se přeřvávají, nutí vám ochutnávky a také dělají výbornou pizzu.

A Londýnský západ slunce na závěr =)
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: