0   30
3   16
0   18
0   20
1   22
0   30
0   19
1   21
1   18
0   19
0   19
1   25
0   14
1   31
0   30
0   26

Od doby, kdy jsem dělala poslední FB se tolik věcí nestalo. Ale mám takový pocit, že u kluků nikdy nevíte co jim rupne v bedně a co na Facebook nebo na aplikace přidají. Za poslední 3 týdny ruplo v bedně alespoň jednou.

Všichni nedočkavě vyhlíží nové album (co si budeme říkat, trvá to déle než je zdrávo), už měsíce všichni jsou jak na trní, protože slíbili brzo novinky a už 3 měsíce nic (ou já zapomněla, že nějaká holka na aplikaci z Toma vymámila první písmenko PÍSNIČKY (!!) což je G…). A pak na Facebooku objevíte toto. Gustava jak opět ve videohře zachraňuje svět a Billa jak sprostě chrápe… Takhle se máka po německu.

Ano, toto bylo naprosto geniální. V půl jedný v noci objevím toto a do dvou nemůžu usnout. Znáte to nadšení, když to vypadá, že vaše oblíbená kapela vypustí kousek novýho songu, vidíte nápis Soundcheck, jste nadšením bez sebe, pustíte si video a v pozadí vidíte jenom bubeníka a pak se ozvou 4 sekundy bubnů. A vy nevíte jestli se smát, brečet nebo letět do LA rozbít jim držku? Tak to se stalo…
Adsmsdhy
Tato fotka mě poněkud vyděsila. Ani ne ten pes, ale spíš to co má na hlavě. Ehm, Tom si udělal řidičák na motorku, což mě samo o sobě ani moc netankuje (teda pokud si nepředstavuju jeho na nějaký nadupaný mašině… ehm to je jíný příběh), ale tan zatracená helma vypadá poněkud historicky (což je možná slabé slovo). Co mě děsí je jak stará ta jeho motorka musí být, pokud k ní má helmu a brejle jako tyto… Já vím, že jsem si dělala srandu, že bude mít nějakýho mopeda nebo vespu, ale nemusel mě brát za slovo…
Abdtwtf7
Toto mé vyděšení jen dokonalo. Jednak jsem byla naštvaná, že tam je jen přední kolo té motorky a nějaká bezvýznamná brána v pozadí, ale na druhou stranu jsem ráda, že tam ta motorka není celá, protože to musí být zatracený krám, který má jako bonus jen jedno zpětné zrcátko… Tome, vrať se ke kytaře a tenhle krám hoď zpátky na skládku. Děkuju pěkně!
Toto se stalo v sobotu. Chvíli jsem byla v šoku a jen tupě zírala na fotku a přemýšlela, jestli si z nás Tom nedělá šoufky a neostříhali jejich kokra. Až po chvíli mi došla, že takhle psí chlupy asi nevypadají… Druhé stádium šoku. V únoru jsem měla infarkt z jeho dlouhých vlasů (které mu ani za mák neslušely, takže chválo bohu, že jsou dole…) a už jsem si tak nějak zvykla. Jenom si dovyknu a on je oholí! Od teďka kašlu na zvykání.

                

Chvála bohu, za toto. Na to jak jsem se toho bála (měla jsem v mysli zarytou představu, že je úplně dohola, to by mě teprve kleplo) tak to není tak špat… vlastně to vůbec není zlý… možná se mi to i … ne, určitě se mi to líbí. Pravděpodobně první účes, na který si nemusím hardcore zvykat (a smiřovat se s ním)

Opět… pár sekund bubnů + zvuk/hlas, kterému nejde rozumět… Ale toto video má i světlé stránky. Ve studiu je kameraman, což znamená jediné, THTV se vrací. Druhou světlou stránkou je Georg nakonci, s krátkými vlasy vypadá prostě dobře, no…

Z noci z 20. na 21. června jsem sledovala MTV OMA předávání cen. O co přesně šlo? OMA je zkratka pro Online Music Awards, jde o předávání cen, pro které hlasování a poté i samotné předávání cen probíhá jen na internetu. OMA vysílání trvá 24 hodin v průběhu vysílání předají vše možné ceny a na konec předají cenu pro The best FanArmy  a Superfan.
Proč to vůbec zmiňuji… Hlasování tomu chtělo tak, že my Tokio Hotel´s Aliens jsem vyhráli už po čtvrté po sobě. YAY!! Moc jsem tomu nedávala, 30STM´s Echelons a nějaký japončíci, ze kterých jsou všichny na Tumblr hotoví, vypadali jako těžcí soupeři. Moje nervozita opadla, když jsme s z výše zmíněnými dostali do TOP3 a vykopli fanoušky Eda Sheerana, Demi Lovato, Seleny Gomez i Adama Lamberta. Můj cíl byl jediný, vyřazení Eda Sheerana. Mám vůči němu averzi již od MMM (Musical March Madness), kterou vyhrál jednak díky podvodům jeho fanoušků a jak později vyšlo najevo, protože to MTV chtěla.
Ale vyhráli jsme my a to se počítá. Po čtvrté za sebou, to už něco znamená (a nejen to, že jsem šílení, jak pronesl Sheeran osobně). 
Děkovné video mě už jen dorazilo. Ani ne tak tím, jak úžasně by vypadali (nejsem fanoušek jeho dlouhých blond vlasů, to tedy opravdu ne).

Z noci z 20. na 21. června jsem sledovala MTV OMA předávání cen. O co přesně šlo? OMA je zkratka pro Online Music Awards, jde o předávání cen, pro které hlasování a poté i samotné předávání cen probíhá jen na internetu. OMA vysílání trvá 24 hodin v průběhu vysílání předají vše možné ceny a na konec předají cenu pro The best FanArmy  a Superfan.
Proč to vůbec zmiňuji… Hlasování tomu chtělo tak, že my Tokio Hotel´s Aliens jsem vyhráli už po čtvrté po sobě. YAY!! Moc jsem tomu nedávala, 30STM´s Echelons a nějaký japončíci, ze kterých jsou všichny na Tumblr hotoví, vypadali jako těžcí soupeři. Moje nervozita opadla, když jsme s z výše zmíněnými dostali do TOP3 a vykopli fanoušky Eda Sheerana, Demi Lovato, Seleny Gomez i Adama Lamberta. Můj cíl byl jediný, vyřazení Eda Sheerana. Mám vůči němu averzi již od MMM (Musical March Madness), kterou vyhrál jednak díky podvodům jeho fanoušků a jak později vyšlo najevo, protože to MTV chtěla.
Ale vyhráli jsme my a to se počítá. Po čtvrté za sebou, to už něco znamená (a nejen to, že jsem šílení, jak pronesl Sheeran osobně). 
Děkovné video mě už jen dorazilo. Ani ne tak tím, jak úžasně by vypadali (nejsem fanoušek jeho dlouhých blond vlasů, to tedy opravdu ne).

Předem bych chtěla upozornit, že všechny použité fotografie jsou mým výtvorem, čili bych byla vděčná, kdyby jste je používali jen s mým svolením a nevydávali je za své.

Výlet do Berlína jsem měla v plánu už asi 3 roky, pravděpodobně do doby, kde v muzeu voskových figurín Madame Tussauds vystavili sochu Billa Kaulitze (čas pro to se zasmát). A po třech letech je mé „platonicky zamilované“ já šťastné jako blecha, protože mám fotku vedle sochy „mého idola“. Úžasné.
V Berlíně jsem byla poprvé, nebudu se tvářit, že znám všechno a všude jsem byla. Kéž by, ale ne.
DOPRAVA
Do Berlína, jelikož je to téměř za rohem, se vyplatí jet klasicky autobusem. My jsme opět jely se Student Agency. Lístek pro jednu osobu vyšel na 1 000 (500 tam 500 zpátky). Jede jednak z Prahy a taky z Ústí nad Labem, což se nám hodilo, nemusely jsme se trmácet do Prahy. V Berlíně jste za cca. 4 hodiny. Byla jsem překvapená jak rychle ta cesta utekla.
UBYTOVÁNÍ
Trošku už klišé, ale opět booking.com. Hledaly jsme nějaký levnější hotel/penzion blízko centra, což byl celkem boj. Nakonec naše volba padla na Aletto Kudamm Hotel&Hostel, který je kousek od stanice Zoologisher Garten a Kurfürstendamm byla doslova za rohem. Bála jsem se komunikace, Němci neradi mluví jinak než německy, ale personál byl milý a dalo se s nimi v pohodě dorozumět (i anglicky, uff).
DOPRAVA PO BERLÍNĚ
Na rozdíl od Londýna je Berlín roztahaný po velké ploše, takže obejít vše pěšky je takřka nemožné. Cestovali jsem především metrem nebo S-bahn, které jsou přehledné a nemáte chuť ze změti linek skočit pod vlak. Kupovaly jsme si denní jízdenku pro zóny AB (centrum a vnější centrum), která vyšla na 6,80. Kdežto jednorázová jízdenka na 2 hodiny stojí 2,40. Lístky se dají koupit přímo v metru nebo v přilehlých trafikách.
NÁKUPY
Hlavní nákupní místa/centra je Kurfürstendamm a Friedrichstrasse. Tam najdete téměř vše, H&M, Mango, Zaru apod. Osobně jsem byla velmi překvapená z Bershky na Kurfürstendamm, byla naprosto obrovská a jejich podzimní (??) kolekce mi hodně připomínala Zaru. Cvočky, jednoduché kousky a vojenský vzor. A jako bonus měli obrovské slevy, trička za 1,99, kalhoty 4,99… Nechci vidět jak by to vypadalo v Praze s takovýma slevami. Za zmínku také stojí Gina Tricot na Friedrichstasse (hned u východu z metra). 
Pokud jste „lovci slev“ a levného oblečení, tak se zajeďte podívat do Primarku (Walther-Shreiber-Platz linka U9), vychází o něco dráž než v Británii, ale jen kvůli vyšší německé dani (19% a to jsem si myslela, že tak vysoké DPHčko budeme mít jen my)
PAMÁTKY, VÝLETY APOD..
I my jsme si jeden den uvolnily pro obcházení památek a courání jen tak po městě. Samozřejmě jsme nemohli vynechat Branderburger Tor (Braniborksá brána), Reichstag gebäude (Říšský sněm), památník holokaustu (viz. obrázek) a taky jsme navštívily Madama Tussauds, viděly spustu figurín němců, které neznáme, vědců, skladatelů, sportovců a celebrit. Jednoznačně je menší než v Londýně, o tom žádná.
JÍDLO
Stravovali jsme se především u pouliční stánků, můžu doporučit stánky s NudelnBoxama, hromada čínských nudlí s masem a zeleninou za pár šupů a jsou výborné, a McDonalnds, Burger King apod. A pak také Starbucks, klasika. Brownies a Java chip frappucino, to bych mohla denně.

Předem bych chtěla upozornit, že všechny použité fotografie jsou mým výtvorem, čili bych byla vděčná, kdyby jste je používali jen s mým svolením a nevydávali je za své.

Výlet do Berlína jsem měla v plánu už asi 3 roky, pravděpodobně do doby, kde v muzeu voskových figurín Madame Tussauds vystavili sochu Billa Kaulitze (čas pro to se zasmát). A po třech letech je mé „platonicky zamilované“ já šťastné jako blecha, protože mám fotku vedle sochy „mého idola“. Úžasné.
V Berlíně jsem byla poprvé, nebudu se tvářit, že znám všechno a všude jsem byla. Kéž by, ale ne.
DOPRAVA
Do Berlína, jelikož je to téměř za rohem, se vyplatí jet klasicky autobusem. My jsme opět jely se Student Agency. Lístek pro jednu osobu vyšel na 1 000 (500 tam 500 zpátky). Jede jednak z Prahy a taky z Ústí nad Labem, což se nám hodilo, nemusely jsme se trmácet do Prahy. V Berlíně jste za cca. 4 hodiny. Byla jsem překvapená jak rychle ta cesta utekla.
UBYTOVÁNÍ
Trošku už klišé, ale opět booking.com. Hledaly jsme nějaký levnější hotel/penzion blízko centra, což byl celkem boj. Nakonec naše volba padla na Aletto Kudamm Hotel&Hostel, který je kousek od stanice Zoologisher Garten a Kurfürstendamm byla doslova za rohem. Bála jsem se komunikace, Němci neradi mluví jinak než německy, ale personál byl milý a dalo se s nimi v pohodě dorozumět (i anglicky, uff).
DOPRAVA PO BERLÍNĚ
Na rozdíl od Londýna je Berlín roztahaný po velké ploše, takže obejít vše pěšky je takřka nemožné. Cestovali jsem především metrem nebo S-bahn, které jsou přehledné a nemáte chuť ze změti linek skočit pod vlak. Kupovaly jsme si denní jízdenku pro zóny AB (centrum a vnější centrum), která vyšla na 6,80. Kdežto jednorázová jízdenka na 2 hodiny stojí 2,40. Lístky se dají koupit přímo v metru nebo v přilehlých trafikách.
NÁKUPY
Hlavní nákupní místa/centra je Kurfürstendamm a Friedrichstrasse. Tam najdete téměř vše, H&M, Mango, Zaru apod. Osobně jsem byla velmi překvapená z Bershky na Kurfürstendamm, byla naprosto obrovská a jejich podzimní (??) kolekce mi hodně připomínala Zaru. Cvočky, jednoduché kousky a vojenský vzor. A jako bonus měli obrovské slevy, trička za 1,99, kalhoty 4,99… Nechci vidět jak by to vypadalo v Praze s takovýma slevami. Za zmínku také stojí Gina Tricot na Friedrichstasse (hned u východu z metra). 
Pokud jste „lovci slev“ a levného oblečení, tak se zajeďte podívat do Primarku (Walther-Shreiber-Platz linka U9), vychází o něco dráž než v Británii, ale jen kvůli vyšší německé dani (19% a to jsem si myslela, že tak vysoké DPHčko budeme mít jen my)
PAMÁTKY, VÝLETY APOD..
I my jsme si jeden den uvolnily pro obcházení památek a courání jen tak po městě. Samozřejmě jsme nemohli vynechat Branderburger Tor (Braniborksá brána), Reichstag gebäude (Říšský sněm), památník holokaustu (viz. obrázek) a taky jsme navštívily Madama Tussauds, viděly spustu figurín němců, které neznáme, vědců, skladatelů, sportovců a celebrit. Jednoznačně je menší než v Londýně, o tom žádná.
JÍDLO
Stravovali jsme se především u pouliční stánků, můžu doporučit stánky s NudelnBoxama, hromada čínských nudlí s masem a zeleninou za pár šupů a jsou výborné, a McDonalnds, Burger King apod. A pak také Starbucks, klasika. Brownies a Java chip frappucino, to bych mohla denně.
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: