Follow my blog with BloglovinPár dní zpátky jsem zabíjela čas sledováním YouTube videí a náhodou „zakopla“ o jedno videí FineBros.

Do teens know 2000s music? má asi tři „díly“ a drásalo mi to nervy (obzvlášť ty následující díly) – ty děti (??) neměli nejmenší tušení, ale hlavně že znají 50 Centa. Cringe material Pff. Jejich neznalost „legend“ mě nutila chtít vyskočit z kůže. Všechno s výraznější kytarou byli Fall Out Boys nebo Green Day a splést si Linkin Park s Green Day je v mém pojetí „borderline“ analfabetismus.
Ale video mi připomnělo tolik skvělých songů z té doby že jsem se prohrabala různými playlisty na YT a trošku aktualizovala svůj vlastní playlist na telefonu a dnes se s Vámi podělím o svůj TOP výběr 2000’s hitů. Mám docela specifický hudební vkus takže můj výběr asi nebude každého šálek čaje 😉

Pořadí je čistě náhodné i kdybych sebevíc chtěla toto podle „oblíbenosti“ neseřadím 🙂 (kdyby všichni byli na jednom ročníku RfP , nechte mě snít, ano? Tak jedu i kdyby tam měli dotáhnout mojí rakev -beze srandy)

1. System Of a Down – Chop Suey!

Této písničce jsem dost dlouho přicházela na chuť a přestala jsem jí přepínat až pár měsíců zpátky.
2. Skillet – Monster

Skillet většina lidí dneska zná díky „vypalovačce“ Invincible (a někteří ani to ne), ale ještě větší část lidí (aspoň v mém okolí) si myslí že Skillet je to samé jako Skrillex. Ugh – NE! 😀 


3. a 4. Sum 41 – Fat Lip a Underclass Hero

Angsty-teen legendy. Kdo tvrdí že v letech 2005-07 nemiloval Sum 41 tak lže nebo neměl televizi a nesledovat Eso nebo T-Music. Underclass Hero je jeden z mála klipů, které si z té doby konkrétně pamatuji. Fatlip si z mého „dětství“ nepamatuji, ale je to v jejich podání možná ještě větší „klasika“ než Underclass Hero – „I don’t wanna waste my time, becoming another casualtie of society, I never fall in line…“. Ugh klasika.


5. Good Charlotte – Lifestyle of the Rich and Famous

Budu-li upřímná tak tenkrát jsem si Good Charlotte pletla s Green Day, teď zpětně nedokážu vysvětlit proč. Původně jsem měla od Good Charlotte připravený song The River, ale usoudila jsem že River většina lidí zná. Lifestyle of the Rich and Famous jim asi později docela zhořkl v puse, když se oženili za áčkové celebrity a stali se součástí toho stylu života co kritizovali 😉

6. 3 Doors Down – Kryptonite
Here Without You je asi známější hit od 3 Doors Down, ale asi jako většina lidí mám té písničky plné zuby. Neuvěřitelně ohraná a pře-poslouchaná, možná ještě větší „cringe“ materiál než Lonely od Akona.

Šest hitů prvního desetiletí 21. století je pro jeden den možná dostačující množství. Uvědomuji že jsem vynechala ty „hlavní hvězdy“ té doby jako Green Day, Linkin Park, Three Days Grace nebo Papa Roach, ale dnes jsem chtěla hlavně vykrýt ty méně známé protože si zaslouží stejně velkou pozornost. 
90’s and 2000’s byly zlatým dolem rockové hudby – dle mého skromného názoru. Ač je to velmi nepopulární tak Nickleback prostě nejde zapomenout a jako jedna z mála je mám stále ráda a nemyslím si že si zaslouží místo na žebříčku nejhorších kapel. Ráda bych podobný „žebříček“ udělala i pro pop, ale z popu té doby mám spíše noční můry. Ano, ano, samozřejmě Destiny’s Child, Shakira, Britney – ale je to top? Nah. Co se popu týče je spíše reálný „žebříček“ flopů – například US5 (má někdo další osypky jenom slyší jejich jméno? Ne? Aha). 
Pořád mám ale v živé paměti casting jedno z ex-členů US5 v americké Superstar a legendární „stěr“ (nenávidim to slovo) Simona Cowella. Nevím slovo od slova co řekl, ale ve zkratce – Simon se pustil na menší „rant“ a vyprávěl jak tu byla jednou jedna chlapecká skupina s pěti členy a ten pátý téměř nezpíval, pak se podíval na něj s naprosto vážným výrazem a řekl že ten pátý byl on. Asi nemusím dodávat že nepostoupil.

A video posted by Nikola (@nikith) on

Posledních pár měsíců se nese ve znamení koncertů oblíbených kapel/interpretů. Minulý březen Tokio Hotel, v listopadu PapaRoach, nyní v lednu Three Days Grace a v květnu když se poštěstí tak snad i Troye Sivan v Berlíně nebo ve Vídni. To si nechám líbit. A stále čekám na nějakou bombu pro Rock for People, protože za mě zatím nic moc a jenom kvůli Five Finger Death Punch tam nepojedu. Objevit se na lineupu ještě jedna dobrá kapela (dle mého názoru dobrá a mnou oblíbená) tak jedu.

Last few months are full of concerts of my favorite bands/artists. Last March Tokio Hotel in Berlin, in November PapaRoach, this past month Three Days Grace and in May if I’m lucky enough Troye Sivan in either Berlin or Vienna. I like it like that. Though I am still waiting for some bomb in the line-up of Rock for People festival. So far not so good and I don’t wanna go there just for Five Finger Death Punch. If they confirmed one more band I like – I am on my way.

Po minulém debaklu kdy nám utekla půlka koncertu první z kapel aka PapaRoach kvůli frontě a kontrolám u vstupu, jsme se tentokrát rozhodli jít o něco dřív. A jako naschvál fronta byla naprosto minimální, do 10 minut max a my tam jak trubci mrzli hodinu než spustila předkapela (a ani v té hale nebylo extra teplo). Předkapelu jsem neznala, nebudu jí ani hodnotit, protože jsem upřímně neposlouchala a byla jsem otočená zády k pódiu (ano, já vím, jsem otřesný divák).

After our fail when we missed half of the gig of PapaRoach because we were still in a queue outside we decided to head there earlier. And having my karma the wait was barely 10 minutes long and so we were freezing our asses for almost an hour before the suport band even started. I did not know the support act and I am not even gonna rate them, because to be completely honest I wasn’t listening and had my back turned to them for most of the time (I know I am terrible)

Upřímně, i z Three Days Grace jsem byla před koncertem trochu rozpačitá. Před pár lety jim odešel zpěvák, který s nimi byl od začátku a já si na toho nového ještě nezvykla. Adam je prostě Adam, toho nikdo asi nenahradí. Ale s průběhem koncertu jsem usoudila, že Matt, nový zpěvák, není taky úplně k zahození.

To be honest, I was slightly unsure about Three Days Grace as well. Few years ago their original singer left and I still did not get used to the new one. Adam is simly Adam, ya know? He will never be replaced in my opinion. But as the concert progressed I found myself liking Matt, the new singer. I loved his energy on the stage!

Práce na recepci je v rámci možností pohodová. Pohoda, klídek…

Co to kecám? Tohle vás přejde během prvního týdne. Začnete se modlit aby se hotelu, kde pracujete, nedařilo, protože se chcete pokud možno vyhnout všem živým tvorům a po pár týdnech ve vás nějaké věci začnou budit nutkání začít mlátit hlavou o stůl. 

Asi by taky stálo za připomenutí, že toto jsou poouze mé zkušenosti  z jednoho nejmenovaného pražského hotelu.
  1. Je jedno kolikrát je kde napsaná velikost pokoje a kolikrát to hostovi i ústně zopakujete, stejně se za 2 minuty přiřítí i s kufrem a partnerem/partnerkou v zádech a s očima navrch hlavy, že takový pokoj si neobjednali. Ale objednali, jenom číst neumíte.
  2. Na noční směně se vždy najde minimálně jeden pokoj na stejném patře jako recepce, jehož obyvatelé se rozhodnou mít neuvěřitelně hlasitý sex. Opakovaně. (5:13 ráno – akorát jsem dopsala tento post a co se začalo ozývat z konce chodby? Ano, přesně tak.) Check-in jiného hosta se stává velice nepříjemnou záležitostí, protože za a) se oba můžete propadnou nebo za b) padne otázka „To je v ceně?“ nebo „A se mnou půjdete vy nebo přijde kolegyně až tam skončí?“
  3. Češi jsou nevděční hosté. A Slováci jakbysmet. Se vším mají problém, nic jim není dost dobré a za 800Kč na noc očekávají Hilton.
  4. Můžete mluvit anglicky, německy a rukama i nohama se dorozumět i s Rusy, Poláky apod, ale vždy se najde nějaký patriotický Litevec, který vám vyčte že litevsky neumíte a nezapomene to zmínit i v online recenzi, protože jak se můžete opovážit?
  5. Začnete nenávidět denní směny (kontakt s lidmi, přitomnost nadřízených) a dobrovolně se proměníte v nočního tvora.
  6. Nejlepší trik jak uzemnit opilé Německé mladíky je jim odpovědět na otázky položenou v němčině, která ani nebyla směřována na vás. Sklapnou okamžitě, protože jim dojde, že jste rozumněli všechno včetně toho, že máte hezký zadek, ale prsa moc malý.
  7. Stává se z vás robot, check-in monolog máte v malíčku a vysolíte ho z fleku i v opilosti. Ale nedej bože, když vás někdo přeruší…
  8. Najdete způsob jak vytíráním 20m2 podlahy zabijete 45 minut.
  9. Celý hotel se rozhodne odjet v 9:57, na minutu přesně. Check-out je do 10:00. Pokaždý.
  10. Vyrazit do práce v sexy prádelku, protože před nebo po směně máte rande se nevyplácí. Většinou je silně nepohodlné a nechcete dopadnou jako já aka ta osoba co se v 5 ráno šije na recepci v bustier podprsence a nadává si do krav.

– viděla jsem Mockingjay Part 2 před týdnem a myslím že stále nejsem v pořádku. Věděla jsem co se má stát ale doufala jsem že se to nestane a ono prd.
Díky, Dane, fakt dík…
– asi jsem poslední osoba na planetě Zemi, která se z Once Upon a Time hroutí až teď. Ale málem jse měla infarkt, Nemůžete jen tak zabít mojí oblíbenou postavu a nechat mě v tom nějakých 10 minut máchat! To prostě není fér 😀
 

– PINOF jsou asi moje nejoblíbenejší videa, jen málo věcí mě tak pobaví jak 2 blbci s knírama (jak patetický je můj život?).

– středeční epizoda TH TV aka „Magic Mike – Tokio Hotel edition“. Po dlouhé době jsem se při sledování TH TV opět zasmála. Videa kdy chcete mlátit hlavou o stůl a opakovat „bože to jsou i****“ jsou ty nejlepší.


Včera se s THTV oficiálně rozloučili s Feel It All tour (sice byla jenom o Rusku což mě lehce zklamalo, ale lepší než drátem do oka). Kdo by jí chtěl vidět spolu s více méně vážnými Tokio Hotel (žádné hloupké vtípky nebo vylomeniny) tak může TU. Já jsem na jednu stranu neuvěřitelně ráda že je tour za námi, konečně bude chvilku klid a žádné drama a kluci si budou moct konečně odpočinou jelikož v posledních části tour vypadali neuvěřitelně strhaně. A proto si dneska dáme menší GIF ohlédnutí za CELOU Feel It All tour a né jen Ruskem (ze kterého mám lehce smíšené pocity už jen kvůli úrovni stalkingu místních fanoušků – hlavně že nám v Berlíně při čekání před halou vyhrožovali zrušením koncertu pokud se neuklidníme a to jsem nehnuli ani brvou). Čím dál se prokousávám posledními 9 měsíci svého Tumblr tím větší mám pocit že se z toho stává ohlědnutí za Tomem a TORGem během Feel It All tour, ale to nevadí 😀

Možná si vzpomínáte v jednom z předešlých postů jsem nechápala jak se může nějaká slečna bát se s nimi setkat (respektive – bát se Toma (béžová bunda)) a toto je jeden z důvodů proč to nechápu. Nevím co vidíte vy, ale já od leva vidím supermodela, sluníčko, diva-sluníčko a… no Gustava co to má na háku (ale když na něj promluvíte tak vás nesežere).

TORG úroveň vyletěla mimo tabulku a né jenom tímto momentem, ze kterého učúrávám ještě teď. Kings of Suburbia éra je prostě skvělá doba pro shippera TORGu být naživu. A Georg si to očividně víc než užívá.

Toto by měli mít jak na Facebooku, Twitteru i Instagramu v popisku. Pokud jste nezažili 5 let „SOON“ tak buďte rádi a modlete se ať to nezažije – je to peklo.
Když dojde na jejich aktivitu na Instagramu tak mám nulové štěstí. Ale v září se na mě usmálo štěstí a já chytla snad historicky první aktivitu Tomova účtu (aspoň se teď už nemůže vykecávat že nemá ani tu aplikaci) a málem jsem spadla ze židle smíchy. Nevím jestli si neuvědomil že jeho aktivitu lidi vidí nebo si z nás všech udělal dobrý den (já osobně hlasuju pro to že neměl ani tušení dokud jsme všichni nezačali tweetovat ať poprosí Billa o Instagram 101). Ale každopádně dal like videu slečny ve spodním prádle jak se valí v posteli. A byl v full-on stalker módu, protože v ten moment co ho likoval video bylo přes čtvrt roku starý 😀 
Georg prostě z nějakého důvodu ví většinu Alien tajemstvích a Tom žije v sladké nevědomosti (což je pravděpodobně dobře). Ale první selfie s Tomem co sám označil #TORG způsobil infarkt hodně lidem a já začala přemýšlet co všechno ví (některé věci jsou docela znepokojující)
A jak bych mohla vynechat „Brian dance“, který taky způsobil infarkt hodně lidem. 
Jsou 2 věci které mě na chlapovi vždycky dostanou – silná/výrazná čelist a ruce. Nevím proč a jak se to u mě vyvinulo prostě to tak je. A tak jako mám slabost pro čelist Joshe Hutchersona tak mám slabost pro Tomovi ruce (a to že na mne ty ruce sáhly mi na klidu nepřidává, věřte mi).
toms-dildo:  somEBODY FUCKING HOLD MEvollidioten: in your perfect fingers  i am just a tremor
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: