Dnešek nezačal zrovna růžově.
 
Byla jsem vzhůru asi do 4 ráno a s hrůzou sledovala dění v Manchesteru.
 
Večer, který měl být pro většinu splněným snem a nejlepším dnem v jejich životě se změnil v noční můru. Koncerty našich oblíbených umělců jsou místo, kde se cítíme bezpečně, kde se nemusíme ohlížet přes rameno, kde můžeme vypnout a prostě si jen užívat hudbu a přátelé, a tak když se stane něco takového tak je to vždy šokující. O to horší je, že to byl koncert plný teenagerů a dětí – co ti komu udělali, že si toto zasloužili?
Tohle se může stát komukoliv a je strašné, že už ani místa jako koncerty nejsou bezpečné. Ještě před měsícem jsem byla v těch halách a davech já, a v těch momentech Vás nikdy nenapadne že se něco může stát. Cokoliv. Váš idol je na pódiu a vystupuje, což musí zaručeně znamenat že i Vy jste v bezpečí… Ale ne, bohužel.
Události jako byl i útok v Bataclanu nebo vražda Christiny Grimmie mě vždy zasáhnou o to víc protože se na to dokážu podívat z pohledu fanouška. A děsí mě to, děsí mě to k smrti že i obyčejný koncert může znamenat konec nejen pro Vás, ale i pro toho umělce.
 

Ale dost bylo pochmurných myšlenek, 4 hodiny spánku jsou poslední dobou pro mě normou, ale i tak jsem nemohla doma nechat sluneční brýle. Stejně tak jsem nemohla jít do práce bez pravidelné dávky kofeinu protože bych jinak už v poledne padla na hubu.

hlavní role – opatlané zrcadlo, ach jo // sukně – Stradivarius, tílko – Primark, blůzka – Forever21, tenisky – Primark, brýle – Primark
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: