Recent Posts

  • PLAYLIST LÉTO-PODZIM 2020

    PLAYLIST LÉTO-PODZIM 2020
  • Hudebnící a sexuální obtěžování

    Hudebnící a sexuální obtěžování
  • Dahvie Vanity – kawaii monstrum / ČÁST PRVNÍ

    Dahvie Vanity – kawaii monstrum / ČÁST PRVNÍ
  • KONCERTNÍ MAKE-UP V // Ice Nine Kills Bratislava

    KONCERTNÍ MAKE-UP V // Ice Nine Kills Bratislava
  • Tour… aneb jak šlo všechno do pr…pekel

    Tour… aneb jak šlo všechno do pr…pekel

Tour… aneb jak šlo všechno do pr…pekel

Konec tohoto článku je všem asi předem jasný. Tady se na žádné napětí asi hrát nedá. Rovnou se přiznám – jsem neuvěřitelně naštvaná (hlavně na Čínu s Itálií) a z části i na sebe. Do teď jsem si neuvědomovala jak moc jsem na tu tour spoléhala jako na zdroj štěstí

Pondělí, 9.3.2020

Opouštím Bratislavu. Konečně. Měla jsem toho města akorát tak dost, nic se tam nedalo dělat a být tam ještě jeden den tak se ukoušu nudou.

Hranice zpátky do Česka překročíme bez problémů. V Brně přeskočím na další autobus a hurá do Varšavy. V tuhle chvíli žádné opatření krom kontroly na hranicích nejsou. Polsko má vydané doporučení, že akce nad 1000 lidí by se měli omezit, ale rozhodnutí nechávají na místních samosprávách. Palaye bez problémů hrají v Lipsku a nic nenaznačuje tomu, že by se cokoliv mělo změnit.

Úterý, 10.3.2020

Ráno se probouzím do zběsilého vrnění mého telefonu a smršti zpráv, že ČR zakázala akce s účastí nad 100 osob. A ve mě vře krev. Nad 1000 lidí bych pochopila a dávalo by to smysl. Ale v situaci, kdy neomezí nákupy, restaurace či bary a ani nic podobného, zákaz akcí nad 100 lidí nedával smysl. O cca 3 hodiny později, to samé udělalo Rakousko (nad 100 lidí uvnitř, nad 500 venku) a mě se v hlavě začal rodit jiný plán.

Začalo to tweetem v odpovědi na Palaye a zrušenou/přeloženou Prahu zda by místo toho neudělali Palaye In The Park. Po čemž obratem Sebastian skočil a věci se dali do pohybu. S nejistou účastí Palaye, ale X lidí už stejně bylo v Praze nebo by do Prahy stejně dorazili a tak si dát sraz, posedět, obrečet zrušené koncerty dávalo jen a jen smysl.

Než po mě někdo skočíte – shromažďování bylo povolené, nakonec se nás sešlo ani ne 10, všichni jsme byli a stále jsme zdraví a nikoho jsme neohrozili.

Jak jsem poznala, že to psal Sebastian? Pán nikdy nepíše člen před “Czech Republic”, čímž mě docela irituje 😀

Nejdřív mě ale čeká koncert Palaye Royale. Jediný důvod mého výletu do Varšavy. Celý ten den byl jedna noční můra plná slz (ať žijou hormony) a jediné co je zastavilo byla flaška vína a fakt, že jsem se nalíčila a už tím pádem nemohla brečet. Ale i tak se do poslední chvíle všichni báli, že se zruší i Varšava. Díkybohu vydržela a Palaye byli poslední koncert, který Varšava na pár týdnů/měsíců zažila.

Ale bylo to doopravdy o chlupy, další den měli v tom samém klubu hrát Missio a těm to už zrušili.

Remington Leith
Sebastian Danzig a visící Remington
Remington Leith

Venku jsem mrzla, šla jsem odvážně v sukni bez silonek, ale vevnitř jsem děkovala všem svatým, protože i tak mi tekly čúrky potu vzadu po nohách. Ale to je Palaye Royale koncert v jakémkoliv ročním období – nechutné množství potu všude a na všech. Vyhnula jsem se frontě na odložení bundy a raději jí nacpala pod lavici podél stěny a díky tomu získala místo relativně vepředu na to jak jsem přišla pozdě. Dveře se otvírali v 18.00 a já tam došla až kolem půl šesté. A ta fronta se táhla pořádně daleko. Ještě aby ne – bylo vyprodáno (tedy přeprodáno – podle Sebastiana (rozhodneme-li se mu věřit) bylo v klubu pro 800, přes 1000 lidí – což vysvětluje mnoho).

Jako předskokany měli Charming Liars. O Charming Liars jsem slyšela už loni, když dělali předskokana Tokio Hotel a všichni si je tenkrát zamilovali. Já na žádný koncert v rámci Melancholic Paradise tour nešla (já vím, šokující) a tak jsem měla docela velké očekávání (za ten necelý rok, co o nich vím, jsem si je samozřejmě vůbec neposlechla). Byla jsem upřímně lehce zklamaná, čekala jsem něco trochu jiného. A zároveň nevím, co jsem čekala. Zejména od kapely, co dělala support Tokio Hotel. Žánrově tedy. Je to (za mě) nemastnej neslanej lehce alternativní pop.

Já málokdy mám ráda jejich předskokany, vybírají si doopravdy zvláštní kapely, až na Flash Forward– ti kluci válejí.

Palaye samotní ale opět nezklamali. Jakoby sami tušili, že je to jeden z posledních koncertů co na této tour odehrají. Energie z nich šla neskutečná. Remington se místy měnil v lidskou hopsakouli, i se Sebastianem to šilo a to bývá ten elengatnější, Daniel to taky párkrát rozbalil. Byla to opět show se vším všudy, včetně typických výletů do publika.

Hang On To Yourself
Massacre, The New American Dream

Why are we so casual about these casulties?

– Massacre, The New American Dream

Po koncertě jsem se rozhodla počkat na Sebastiana, který jediný “poctivě” po každém koncertu vycházel zpátky ven. Remington se ukazoval jen na začátku tour, pak onemocněl a už to neriskoval a Emerson se zjevil jen tu a tam. Sebastian se asi za 15 minut objevil.

Jak je mým zvykem jsem si tam málem postavila čekárnu, jelikož doopravdy necítím potřebu se cpát skrz dav a tím ještě víc utiskovat jeho, chudáka, zatlačeného do kouta. Mimo jiné jsem navedla řeč i na možný Palaye in the Park v Praze

Středa, 11.3.

Ráno jsem letěla zpátky do Prahy. Letěla jsem protože to byl jediný způsob jak stihnout pražský koncert… Haha. Ale aspoň jsem stihla před PITP dojet domů, najíst se, nastěhovat se na dvě hodiny do koupelny a tak podobně.

Vůbec jsem nečekala, že se nás sejde tolik. Nebylo nás hodně, ale většinu lidí co dorazila jsem neznala což byl… úspěch. Sešli jsme se i v mezinárodní sestavě.

Vzhledem k počasí vzal park za své a já cestou letiště vymýšlela kam jít místo toho. Skončili jsme v Rock Café kam nás přilákal jukebox, který můžete ovládat z telefonu. Takže se vsaďte, že celé odpoledne jim tam vyhrávali EMO vypalovačky 😀

Během první hodiny našeho mecheche mi zrušili Budapešť, kam jsem měla v noci odjíždět. A tak se veškeré mé naděje a i naděje modrovlasé slečny se upínali k Mnichovu, kam jsme měly obě taky namířeno. Ale naše naděje neměli dlouhého trvání, jelikož v noci Trump oznámil zastavení letů mezi USA a Evropou a tak kapela musela doslova prchat z Prahy do Paříže v naději, že se dostanou na nějaký let zpátky do LA.

Den na to jsem i já zdrhla z Prahy a jela k rodičům. Původně jen po zbytek své dovolené, na 4 dny. Ale jsem tu pořád, pracuji na dálku, v kancelářích až na pár dobrodruhů taky nikdo není. Skoro 3 týdny jsem nevytáhla paty z domu, byla jsem venku všehovšudy jednou.

Tour Palaye přeložila na konec srpna/září takže si držím palce, že to vyjde i za cenu, že budu muset být po návratu 2 týdny v karanténě.

Koronavirus neberu na lehkou váhu, ale srandu si z toho člověk dělat musí jinak by se zbláznil.

Když nic jiného tak to dá planetě čas se dát trochu do kupy – znečištění vzduchu je na minimu, “spravuje” se ozónová dírá, voda v Benátkách takhle čistá dlouho nebyla apod.

To my jsme virus, Země se jen brání.

Follow:
Share:
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: