AUGUST 2019 PLAYLIST

Neptejte se proč a jak, ale srpen byl poměrně metalový měsíc.

Slipknot na začátku měsíce vydali nové album, We Are Not Your Kind, které mi od toho dne hraje téměř každý den. Mezi mé nejobíbenější písničky určitě patří Nero Forte a Spiders. Také jsem si konečně pořádně poslechla Motionless in White a jejich nejnovější album Disguise. V srpnu také album vydali Flash Forward, ale z toho jsem zatím slyšela jen vydané singly, k celému Golden Rust se stále musím dostat.

V sprnu jsem si pořídila lístky hned na několik koncertů. Na Boston Manor, kteří v říjnu budou ve smíchovském Futuru, na Sleeping With Sirens do Vídně, na Palaye Royale hned do několika měst (Varšava, Praha, Budapešť, Vídeň a Mnichov – ale o celé mé „tour“ chystám samostatnou sérii článků) a momentálně hledám způsob jak za 30€ lístek na Motionless in White nedat 25€ jako poštovné (jestli máte tipy jak obelstít německý Ticketmaster tak sem s nimi)

MOTIONLESS IN WHITE – BRAND NEW NUMB

Asi jsem falešný fanda „tvrdší“ hudby, ale MIW jsem nikdy předtím nedala šanci. Ale pak jsem někdy na přelomu června-července začala sledoval Chrise, zpěváka MIW na Instagramu – taky nevím proč. A najednou jsem proposlouchala celé jejich Spotify během jednoho víkendu.

Brand New Numb byl pvní singl z alba Disguise a za mě to je chytře zvolené. Je radio-friendly a zároveň je to stále jasně Motionless In White. Level produkce na všech písničkách je neuvěřitelný, stále zapomínám se podívat kdo to produkoval, protože klobouk dolů.

MOTIONLESS IN WHITE – DISGUISE

Zapřísáhlí fanoušci metalu a/či MIW preferují Disguise před Brand New Numb, protože je to „tvrdší“. Já jsem v tomto ohledu více než open-minded a genre-bending mě netrápí tak moc jako ostatní, v dnešní době se na „přihrádky“ už moc nehraje a tak nevím proč se to kapelám/umělcům stále předhazuje. Jestli je něco post-hardcore nebo nu-metal je na mém seznamu problémů hodně nízko.

SLIPKNOT – UNSAINTED

O Slipknot jsem nikdy moc nemluvila, protože lidi mi většinou nevěří, že bych je poslouchala a mě nebaví je přesvědčovat o opaku. Takže dlohou byli mé guilty secret pleasure. O We Are Not Your Kind říkali, že to bude hodně blízko jejich debutovému albu Iowa. A to bylo odvážné tvrzení. Iowa to není a to z mé strany není výtka, jen konstatování, ale myslím, že tomu slibu dostáli.

Za mě je toto album mnohem vyváženější, obešla bych se bez těch čistě instrumentálních přechodů, ty mi přijdou zbytečné a tomu albu nic nepřidávají. Zvukově je toto album mnohem „čistčí“ což je pochopitelné jelikož Iowa měla strašně malý rozpočet a produkce stojí peníze. Slipknot jsou typičtí neutichající stěnou rachotu, i když se skladba zklidní, zpomalí tak stále na pozadí je baskytara a další randál, který nedokážu Identifikovat. Na Iowě mě z toho občas až rozbolí hlava, ale už ne na dalších albech.

YUNGBLUD – HOPE FOR UNDERRATED YOUTH
Z jeho nejnovějších písniček jsem rozpačitá, už jsem i přemýšlela, že prodám lístek na jeho listopadový koncert. Mám pocit, že nejsem mometálně vůbec jeho cílová skupina a ač respektuji čeho se snaží dosáhnout a jaké poselství vypouští do světa tak mě to úplně míjí.

Čím víc nad tím přemýšlím tak to není asi čistě jenom Dominicem, on je strašně fajn kluk kterého nezajímají názory ostatních, ale jeho fanoušky. Granted většina z nich jsou náctiletí s úplně jinými starostmi apod., ale to už není pomalu fanouškovská základna, ale kult. Dominic nemůže nic udělat špatně, všechno čeho se dotkne se mění v zlato a běda jak máte jiný názor. Na to jsem už stará a ani mě to nebaví

FLASH FORWARD – GIVE ME ALL YOUR LOVE

Cítím se jako špatný fanda, když jsem ještě neslyšela jejich nejnovější album, ale vyčkávám. Vyčkávám až na to budu mít náladu, jinak to nedopadne dobře. Flash Forward jsou taková odpočinková hudba, family friendly (z větší části), nenásilný pop-rock.

Poslouchám je častěji poslední dobou jelikož se snaží zamaskovat to zlomené srdce z oznámí rozpadu To The Rats And Wolves – pořád jsem to nezkousla.

THE FAIM – SUMMER IS A CURSE

K The Faim nevím jak jsem přišla. Asi přes Andyho Biersacka, který má stabilně nejlepší předskokany (Palaye Royale, The Faim, Adore Delano atd.). Přiznám se, že asi do týdne před koncertem jsem od nich znala jen jednu písničku. Ale i tak měla lístky na koncert – no chápete to? Koncert byl skvělý až na to že tam skoro nikdo nebyl, ale o tom jindy.

OUR LAST NIGHT – SUCKER

Tohle byla taky náhoda. Po RfP jsem si dohledávala jednotlivé kapely a došla i k Our Last Night, kteří ovládli jedno odpoledne hlavní stage. Viděla jsem Sucker a projelo mi hlavou „haha stejné jméno písničky jako Jonas Brothers haha“ a dobrou minutu mi trvalo než mi seplo, že je to vlastně cover. Byla jsem očividně bystrá

MOTIONLESS IN WHITE – VOICES

Toto je jedna z prvních písniček, které vám YouTube nabídne. Je z jejich minulého alba (Graveyard Shift), které si musím ještě poslechnout (ups). Byla to jedna z prvních písniček, co jsem od nich slyšela a asi i ta, kdy jsem si oblíbila Chrisův hlas a upřímně jsem jím byla fascinovaná.

Na kolik mě chlapi v make-upu nepřekvapují a nijak se nad tím nepozastavuji (to je tak když vyrostete na Tokio Hotel a/nebo jste moderně smýšlející/open-minded lidi) tak na něj jsem v tom videoklipu vejrala. Upřímně jsem si nebyla jistá jestli se mám bát nebo ne a to že během první 15 sekund hrdelně zařval tomu nepomohlo 😀

PARKWAY DRIVE – WISHING WELLS

O Parkway Drive jsem slyšela už předtím, je to relativně známá kapela, ale jejich hudbě jsem zatím nepřišla na chuť. I na můj vkus to už je moc uřvané. Ale nějakou oklikou se mi dostala do ruky tato písnička a okamžitě jsem si jí na Spotify ukládala (odkaz na můj Spotify je nahoře vedle menu, pokud chcete vidět co všechno poslouchám, pro každý playlist článek mám samostatný playlist na Spotify 🙂 ).

Toto je moment, kdy si většina lidi klepe na čelo, ale ta bolest/vztek v jeho hlase mi dokáže nahnat husí kůži… co husí kůži, měla jsem slzy v očích. Během jednoho roku ztratil několik blízkých a v této písničce vyzývá Boha (a i ďábla pokud v tom měl prsty) k souboji, protože potřebuje někoho za všechny ty úmrtí vinit a vyrovnat se tak s tou ztrátou.

WATERPARKS – WATCH WHAT HAPPENS NEXT

Teď se trochu stydím. Určitě si pamatujete tu chvíli, kdy jsem Waterparks označila za kapelu, kterou nikdy nepochopím, jak to všechno strašné cliché. But here we are 😀 Začala to s Turbulent, pak Watch What Happens Next, Dream Boy a naposledy Reboot a já reálně uvažuju o výletu do Hamburku, abych je viděla naživo…

CO HRÁLO VÁM NONSTOP V SRPNU?

Sdílet:
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: