SPRING PLAYLIST

Od února se tu žádný nový playlist neobjevil. Za každý měsíc jsem měla jen jednu či dvě písničky, které se tu předtím neobjevili a tak mi přišlo zbytečné se opakovat, protože jsou písničky a umělci, které poslouchám pořád.

Ale konečně se mi to v mém playlistu nahromadilo a mám pro vás písniček dokonce 10.


Žádné nové umělce vám asi nepředstavím, ale mám hodně nových písniček či pár deep cutů z jejich diskografie. Protože to be honest další kapelu to obsess over nepotřebuji. Vystačím si s tím co mám, díky moc 😀

ONE WAY TRACK – FLASH FORWARD

Flash Forward jsou na mém playlistu už od února, kdy jsem je viděla poprvé jako předskokany Palaye Royale, pak o nějaký měsíc později jsem je viděla znovu, ale tentokrát s To The Rats And Wolves. A od té doby můj playlist neopustili.

Je to první z několika německých kapel v tomto postu a mě nepřestává pořád zarážet. Od našich sousedů se máme co učit, nejen co se hudby týče.

GHOST OF OHIO – ANDY BLACK

Pro Andyho mám slabost, to není žádná novinka. Hlavně tedy pro jeho hlas. Což je tak trochu unpopular opinion, jelikož dostává dost naloženo, právě kvůli jeho hlasu a „mizernému zpěvu“. Budu první co zvedne ruku a přizná, že není bůhvíjak dobrý zpěvák s průměrným, ne-li podprůmerným rozsahem. Ale já mu to dokážu odpustit, právě kvůli barvě a tónu jeho hlasu a taky proto, že ne všichni můžou být Brendon Urie a hopsat si skrz šest oktáv jako by se nechumelilo.

Jeho druhé sólové album se doopravdy povedlo. Shadow Side ve mě nezanechala moc velký dojem, ale The Ghost of Ohio je za mě hodně povedené. John Feldmann (hudebník – zpěvák a kytarista pro Goldfinger; a producent, mimo jiné spolupracuje i s Blink-182, The Used, Fever 333 a v minulosti se zapojil i do tvorby Panic! At The Disco, Escape The Fate, All Time Low či 5 Seconds Of Summer) se opět předvedl.

EVERYONE ELSE – BREATHE ATLANTIS

Další německý objev. A taky díky koncertu To The Rats And Wolves. Nikdy jsem o nich před tím neslyšela, ale naživo si mě okamžitě získali. Neposlouchám je tak často jak bych chtěla, pořád na ně chudáky zapomínám, ale když už si na ně vzpomenu tak to stojí za to.

PREY FOR ME/3 – FEVER 333

Fever… jejich koncert mě málem zabil (více ZDE) takže se jejich hudbě momentálně vyhýbám, protože to stále ve mě budí úzkost, ale snad mě to brzy přejde.

DOWN – TO THE RATS AND WOLVES

Když Down vydali jako singl tak jsem z toho nebyla nijak unešená. Ale jako obvykle mi to postupem času přirostlo k srdci. Obzvláště poté co jsem to slyšela živě. Fight me, ale živě zní všechno stokrát lépe (alespoň v rámci rocku atd.)

DEATH IS A PARTY, INVITE ALL YOUR FRIENDS – PALAYE ROYALE

Co by to bylo za playlist bez Palaye Royale.

Od konce Boom Boom Room éry (čili posledních pár dnů) jsem si častěji pouštěla jejich debutové EPčko, The Ends Beginning a netrpělivě čekám na vydání jejich dvou nových singlů. Které by měli vyjít ještě před tím než se vydají na tour s Marylinem Mansonem a Robem Zombie, takže do 9. července. Vydat maí Fucking With My Head (což je jedna z mých oblíbených písniček co hrají živě) a úplnou novinku Nervous Breakdown.

LEAVE IT ALL BEHIND – SLEEPING WITH SIRENS

Jeden den na mě vyzkočil teaser na nový videoklip od kapely pod Sumerian Records (Sumerian získává samé skvělé kapely poslední dobou a postupně se stává snad nejsilnějším labelem za což jsem ráda), vůbec jsem nezaregistrovala jaká kapela, že to je a už úvodní tóny mě dostali. A pak koukám, že to jsou Sleeping With Sirens, vůbec jsem nevěděla, že jsou také u Sumerian. Kelling Quinn je blond, což mě také zarazilo a asi bych ho nepoznala.

Ale když ta písnička konečně vyšla pár dní zpátky tak jsem byla ještě unešenější. Vrátili se ke svým tvrdším kořenům a svědčí jim to. A Kellinův hlas mi ani tak nevadí, v minulosti mi totiž lezl strašně na nervy.

WOLF IN SHEEP’S CLOTHING – SET IT OFF

Za Set It Off se v říjnu chystám do Dánska. Ano, ano, já vím. Jsou koncerty i blíž, ale ten v Kodani je v sobotu, což se hodí, plus letenky do Kodaně nejsou tak drahé a vždy jsem se tam chtěl podívat. Jediná část, ze které nejsem nadšená je ten let. Nenávidím létání a ještě jsem nikdy neletěla sama – takže to bude zajímavé.

To že jsem unešená z jejich poslední desky Midnight, je v tuto chvíli už veřejným tajemstvím. Ale ani jejich předchozí (či předminulé?) album není vůbec špatné. Chápu proč se Duality někomu nelíbí, je doopravdy hodně teatrální, ale tím je pro mě zajímavé.

TURBULENT – WATERPARKS

Waterparks šli vždy tak trochu mimo mě. Měla jsem je za klišé a podobně. Ale s Turbulent mě doopravdy překvapili. Celý hook a refrén je za mě hraničně geniální a také story of my life.

I’d unfuck you if I could
I’d unlove you like I should have
Months before I did

Když to vyšlo tak jsem to měla několik dní on repeat. A smála se ještě víc, když ironicky vydali i clean verzi. So frick yourself and frick your feelings… I’d unhug you if I could…

PARENTS – YUNGBLUD

Přiznám se, že mi Dom začíná lézt na nervy 😀 Není dne aby na mě neřičel z IG stories, všude hraje 11 Minutes s Halsey a teď se přidalo i I Think I’m Okay s Machine Gun Kelly aka dva lidi, který doopravdy nemám ráda.

Parents není moje nejoblíbenější písnička, je relativně otravná, ale chytlavá. V celku ani nevím, proč jí tady zmiňuji, ale oh well.


JAKÉ PISNÍČKY JSOU NA VAŠEM AKTUÁLNÍM PLAYLISTU?

Sdílet:
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: