PLAYLIST – LEDEN 2019

Leden byl pomyslným klidem před bouří. Měsíc klidu před tím než začne koncertové šílenství.

Jediný kdo můj „klid“ naboural byl Yungblud (ano, jsem stále nemocná, pff) a už začínám mít pomalu žaludek na vodě z Palaye Royale jelikož v sobotu už budu na cestě do Stuttgartu, abych odstartovala svůj Palaye maraton (3 koncerty v 9 dnech). V pátek můj klid nabourali ještě Panic!, ale o tom snad nemá cenu mluvit. Určitě ne teď, jelikož jsem stále neskutečně vytočená.

Většinu ledna jsou poslouchala Yungbluda s Palaye Royale, abych se dostala do nálady pro koncerty, ale tu a tam se tam dostali i jiní.

Bring Me The Horizon vydali nové album, AMO.

Byla jsem trochu skeptická, jelikož singly, které vydaly, byly all over the place a podle nich „vůbec necharakterizují album“, což mi nedávalo smysl.

A první den po vydání byl velmi zmatený, nedokázala jsem si urovnat myšlenky a vytvořit se názor… ale o tom více v samostatné recenzi, kterou chystám tento týden.

Ale album mi nakonec docela přirostlo k srdci a nejsem jediná jelikož v Británii to je album #1 v žebříčcích, což je pro kapelu jako BMTH docela úspěch. Mimo tedy nominaci na Grammy za písničky Mantra.

Sugar Honey Ice & Tea je neuvěřitelně chytlavá, už po prvním poslechu jsem si celý den broukala refrén. Ne úplně správně, protože jsem asi 48 hodin žila v představě, že refrén je „We are full of shit honey ice and tea“ – ups.


A pak je tu již zmiňovaný Yungblud. Nečekejte, že někdy v dohledné době o něm přestanu blábolit. Ten koncert otřásl mou představou o energitických koncertech v základech.

Yungbluda jako umělce neznám vůbec dlouho. 3-4 měsíce maximálně a jeho diskografie ani není tak obsáhlá, ale album 21st Century Liability je prostě super. Od Medication, přes Anarchist, I Love You, Will You Marry Me, Kill SomebodyPolygraph Eyes (písnička o „informed consent“, doporučuji poslechnout).

A pár dní před koncertem vydal nový song, Loner. Zprvu mi přišla neuvěřitelně otravná, ale postupem času (čti „několika hodin“) mi přirostla k srdci.

A pak tomu také pomohl i moment, kdy jí celé Futurum zpívalo sborově Dominicovi.

Zítra jdou do prodeje lístky na jeho pozimní/zimní tour a i na ní se zastaví v Praze a ovládne ROXY, takže si nějaké ty lupeny ulovte 😉


V pátek jsem si za odměnu po brutálním týdnu v práci koupila lístek na koncert FEVER 333 ve Futuru a nemůžu se dočkat. Bude to neskutečný nářez. Ale bude to koncert kdy se budu doslova držet při zdi, pud sebezáchovy se hlásí o slovo už teď.

Když jsem je viděla v Berlíně, jako support pro Bring Me The Horizon, tak Jason Butler (zpěvák, dříve LetLive) lítal po pódiu jako drak, přísahala bych, že aspoň jednou mu podjely nohy a skončil na zemi.

V půlce ledna vydali nové album a já ho již přes dva týdny poslouchám, naprosto neschopná přemýšlet a jen zírám do prázdná. Třeba se mi někdy myšlenky urovnají a budu schopná říct o tomto albu něco víc, než že je absolutně geniální a přesně to co rock potřebuje.


Jako starý dobrý EMO trash mám menší infarkt kdykoliv kdokoliv z My Chemical Romance něco vydá.

O to větší byl můj šok, když se u jedné písničky sešli dva. Be still my EMO heart

Od listopadu náhodně vydává písničky a dělá mi tím strašnou radost, ale trochu tím zabíjí mé naděje na My Chemical Romance reunion, na které tak zoufale čekám už nějaký ten rok 🙂

Když už řeč o Gerardovi, minulý víkend jsou s ním viděla rozhovor k jeho seriálu na Netflixu (The Umbrella Academy a trailer vypadá dost dobře), bylo to poprvé co jsem ho viděla asi po dvou letech. Nepoznala bych ho 🙂 Takový pupkatý taťka, ale hlas pořád má a to se počítá


CO VY A VAŠE NEJHRANĚJŠÍ SONGY ZA LEDEN?

Sdílet:
Close Me
Looking for Something?
Search:
Post Categories: