Fall Out Boy, Postdam a Berlín // 2018

Pěkné sobotní odpoledne!

První dubnový (plnohodnotný) víkend jsem strávila v Berlíně. Nejpohodovějšího 4 dny za poslední měsíce!

Stihli jsme toho kupu! Koncert Fall Out Boy, Postdam/Postupim, oslavit řecké Velikonoce, přecpat se řeckého jídla, válet se jen tak v parku na sluníčku…

PÁTEK 6.4.

Z Prahy jsem jela proaktivně už v půl sedmé ráno, což mi ve 4:00, když mi zazvonil budík, připadalo jako ten nejblbější nápad, který mě kdy napadl. Ale v Berlíně jsem byla před 11:00 a to se vyplatilo. Tentokrá jsem neřešila ubytování, protože jsem zůstavala u kamarádky a s tou jsem se setkala na Alexanderplatz.

Po odložení věcí, jsme se vydaly na druhý konec Berlína do ortodonxího řeckého kostela. Kamarádka je Řekyně a zrovna to tak vyšlo, že toto víkend slavily pravoslavné Velikonoce. Já nejsem kostelní fanda či fanda náboženství obecně, takže návštěva kostela byla… z a j í m a v á.  A to jsem ještě netušila, že mě to v sobotu čeká znovu.

Večer nás ale čekal koncert Fall Out Boy, což byl důvod proč jsem do Berlína vůbec jela. Nikdy jsem nebyla nějak velká fanynka Fall Out Boy, to přiznám bez mučení. Jejich nové album jsem celé slyšela až týden před koncertem, ale naštěstí, z jejich setlistu jsem až na dvě písničky znala všechny. Nejvíc mě překvapila samotná délka koncertu, jsem “rozmazlená” Tokio Hotel, kteří zahrají 12 písniček a šlus konec. FOB měli dva předskokany – každý z nich hrál asi půl hodiny a samotní FOB odehráli přes 20 písniček…. 20!

SOBOTA 7.4

Trochu jsme si přispali a pak se vydali směrem do Postupimi/Postdam. Postdam je hezky dostupná z centra Berlína, je to asi půl hodinka S-Bahnem. Celý tento víkend jsme měli štěstí na počasí a ani sobota nebyla vyjímkou.

V Postdami jsme si prošly Altmarkt a Neuenmarkt a pak se vydali směrem zámek Sansucci. Sansucci mi strašně připomínal Versaille a Belvedere ve Vídni. Dovnitř jsme nešly, přišlo nám to zbytečně drahé a tak jsme brouzdaly jen zahradami. Další zastávkou byla Postdamská univerzita a Neue Palaise.

Po návratu do Berlína jsem s chutí vyrazily na Postdamer Platz na naprosto dokonalou zmrzlinu, které po celém dni na sluníčku bodla. Když jsme seděli se zaslouženým kafíčkem a zmrzlinou tak jsme se dozvěděli o útoku v Münsteru na západě Německa. V Berlině to bylo hned poznat, větší přítomností policistů v ulicích a trochu ponurejší atmosférou, všude bylo najednou trochu větší ticho.

Večer nás čekal druhý a poslední výlet do pravoslavného kostela, tentokrát pro vzkříšení Ježíše. Celý tento ceremoniál byl v jedenáct v noci, aby to stihli na půlnoc v Řecku. Tentokrát jsem šla taky, narozdíl o pátku jsem nemohla počkat venku, protože se to odehrávalo na ulici. Nikdy bych neřekla, že je v Berlíně takových Řeků… strašného národa tam bylo. Součástí je zapálení svíčky a já se tak půl hodiny bála, že mě někdo omylem podpálí jelikož tam nebylo dvakrát moc místa. Původně to vypadalo, že budeme zůstávat ještě na jídlo, ale to se nakonec (díkybohu) nestalo a k mé velké radosti jsme těsně před půlnocí odešly.

 

Naše další kroky vedly do Kreuzbergu – náš plán byl dát si jídlo a pak vyrazit do baru. Nakonec to skončilo jen u jídla 😀 přecpali jsme se úžasným burgerem, trochu se prošli a vyrazili domů, protože nás to jídlo zmohlo.

NEDĚLE 8.4.

Neděle byla ve znamení lenošení. Opět jsme si trochu přispaly a na půl třetí vyrazili do Paunzelbergu na oběd do řecké restaurace. Tři Řekové a já, “friend from Prague”. Ale všichni byli skvělí a mluvili přede mnou anglicky.

Řeknu vám, že tolik dobrého jídla jsem dlouho neměla. Lepší gyros jsem snad nikdy neměla, tzatziky, které mi nikdy nechutnali, byli naprosto výborné, smažený lilek a zuchinni také na jedničku. K tomu bezedné uzu (co jsem pochopila tak je to hodně silné víno… a když říkám hodně silné tak doopravdy silné), které nám neustále dolejvali.

Po obědě jsme se odvalili (se zabalenými zbytky, protože jsme to samozřejmě všechno nesnědli) do blízkého parku. Koupili jsme si kafe, pivo, Apperol a flákli sebou do trávy. Což bylo naprosto super, sluníčko hřálo, skvělá debata a prostě chill.


V pondělí jsem už bohužel musela domů, sice jsem se za dva týdny vrátila, ale i tak opouštět Berlín je vždy těžké.

Share: